Amor (říkáme mu Bailye – Bejlí)

posíláme pozdrav do Řepnic. Amorek se má dobře, řekla bych. Přes den je u mých rodičů na zahradě (v bytě mi o samotě štěká), kde zase co může, to rozkouše nebo vyhrabe 😀 Ale věřím, že ho to vše přejde. Brala jsem si ho z útulku s vědomím, že nebude dokonalý a vychovaný na slovo, tak spolu zatím trošku bojujeme po stránce výchovy. Jinak to je miláček, večer, když dojdeme z procházky, tak si lehne na gauč a už se jen válí. Je mu dobře jak doma, tak venku. Asi před měsícem začal línat ve velkém (je to vidět i na fotkách 🙂 ) tak by se z těch chlupů dal sestavit další chlupatý kamarád 😀 Zatím se naučil povel dej pac, na místo a zůstaň. Dřív se do dveří rval, div je neproběhl skrz, teď už čeká, než projdu jako první přes práh. Okolní psi na procházkách už také o kousínek lépe toleruje, ale pořád se o ně zajímá kňučením a pokouší se s nima kamarádit, tím stylem, že se k nim snaží dostat, co nejblíže. Sedni uměl trochu a uměl i povel pusť. Máme spoustu krásných fotek, tak se omlouvám, jestli se nějaké opakují. Je to moje zlatíčko a jsem za něj ráda,

tak přeji hezký den a ať se daří